.

Sen temných nocí

14. srpna 2009 v 17:53 | Wendy Darling
Znovu zde? *usměje se ze svého vínového křesla* A znovu jsi našel papír? *úsměv a upije ze sklenky rudého vína* Není to nic moc... Mohla být lepší. Ale klidně čti. *mávne rukou*
Předtím tě ale varuju, že jde o lehký slash na anime Loveless. Párem je Soubi a Ritsuka.
Pokud ti to nevadí, čti.
Ty měla ráda Miyunka... *zamumlá a následně se ponoří do svých myšlenek*


***

Soubi stál v Ritsukově pokoji a pozoroval jeho klidný spánek. Vypadal tak roztomile.
Jeho pozornost náhle ale upoutalo něco jiného. Zvuk.
Kroky... Blížící se kroky...
Chtěl se schovat, ale nemohl se ani pohnout.
Dveře se s tichým vrznutím otevřely.
Vešla Ritsukova matka, pološílená žena s dlouhými černými vlasy.
Očekával, že si ho všimne, ale jako by tam vůbec nebyl, přešla tiše k synově posteli.
"Ty nejsi můj syn," zašeptala a zablesklo se ostří nože, "Ty nejsi můj Ritsuka."
A pak bodla.
Soubi ji chtěl zastavit, ale nemohl. Mohl se jen dívat, jak ta šílená žena bodá nožem do drobného těla v posteli.
Krev stříkala ženě do obličeje i na šaty, ale ona si toho nevšímala. Bodala jak smyslů zbavená.
Ritsuka ani nehlesl. Spal.
Žena bodla naposled a pak chvíli mlčky stála.
Poté nůž prudce vytáhla, otočila se a beze slova pokoj opustila.
Konečně se mohl pohnout. Přeběhl k posteli a popadl do náruče zkrvavené tělo.
Přiložil ucho k jeho hrudi, ale srdce neslyšel.
"Ritsuka," zašeptal a do očí mu vyhrkly slzy.
"RITSUKAAA!!!"

Prudce se posadil s vytřetěnýma očima a tlukoucím srdcem.
"Zase ten sen," uniklo jeho rtům slabě. Ale cítil, že je něco jinak. Něco se změnilo.
Dřív cítil jen strach, ale tentokrát cítil i něco víc. Hrůzu.
Neuvěřitelně temnou a děsivou hrůzu.
Okamžitě popadl mobil a vytočil Ritsukovo číslo.
Tůůů... Tůůů... Tůůů...
"Zvedni to, Ritsuko, zvedni," šeptal, ale nebylo mu to nic platné.
"Je nám líto, ale volaný účastník není dostupný," ozvalo se ze sluchátka.
Soubi už na nic nečekala. Rychle vstal, oblékl si jen kabát a boty a vyrazil do chladné noci.
Musel ho vidět... Musel vědět, že je v pořádku.

Celou cestu až k Ritsukovi bežel. Neodvažoval se zastavit a vydýchat se.
Musel ho vidět... Musel vědět, že je v pořádku.
Jako vždycky to vzal přes balkon a chtěl otevřít dveře. Byly zamčené.
"Ritsuka je nikdy nezamyká," zamumlal a zkusil to znovu.
Nic.
Pokusil se nahlédnout dovnitř, ale záclony byly zatažené a navíc byla tma.
"Ritsuka!" zakřičel a začal na dveře bušit. Bylo jedno, jestli někoho vzbudí.
Musel ho vidět... Musel vědět, že je v pořádku.
"Ritsuka!!!" dobýval se dál do jeho pokoje jako smyslů zbavený.
Náhle se záclony roztáhly a tam stál...
Ritsuka.
Živý a zdravý.
Ale také rozespalý a rozzlobený.
To mu ale bylo jedno.
Musel ho vidět... Musel vědět, že je v pořádku.
"Soubi!" jeho rozčílený výraz se změnil na překvapený, "Co tu děláš?"
"Otevři!" zaprosil jmenovaný a tak uposlechl a odemkl.
Soubi dveře prudce otevřel a sevřel naprosto vykolejeného černovláska v náručí.
"Soubi, co...?" začal Ritsuka, ale byl umlčen rty, které se naléhavě přitiskly na jeho.
Prudce ho od sebe odstrčil.
"Co to sakra děláš?" zeptal se víc než rozzlobeně, překvapeně Ritsuka.
"Já... Promiň... Musel jsem tě vidět," řekl Soubi omluvně a hleděl na drobného černovláska.
"V pořádku," řekl po chvíli ticha Ritsuka.
Stáli tam a jen se na sebe dívali.
"Měl bys už jít Sou-" opět nemohl domluvit.
"Ne! Prosím!" klesl před ním na kolena Soubi a prudce ho políbil na rty.
Černovlásek překvapeně zamrkal. Takového Soubiho neznal.
To už se ale blonďák přesunul z jeho úst k jeho krku, kde rozséval něžné polibky.
Ritsuka zvedl pravou ruku a roztřeseně ji položil na Soubiho rameno.
Ten zavřel oči a čekal odstrčení.
Odmítne ho.
Ale na tom nesejde.
Musel ho vidět... Musel vědět, že je v pořádku.
Když se nic nedělo, lehce po jeho krčku přejel zoubky.
Ritsuka se otřásl.
"Ne..." vydechl Ritsuka.
Odmítl.
Pomalu se začal odtahovat, ale než se stihl narovnat a omluvit, byl Ritsukovou rukou přitlačen zpět ke krku.
"Nepřestávej," dokončil černovlásek a zapletl prsty do dlouhých blond vlasů.
Soubi to nečekal, ale přesto pokračoval v laskání.
"Měl bych jít spát," zašeptal náhle Ritsuka.
Soubi si smutně povzdechl.
"Můžeš zůstat," dodal ještě černovlásek, když blonďák vstal a měl se k odchodu.
"Nebude ti to vadit, Ritsuka-kun?" upřel na něj pohled.
Když mladíček zavrtěl hlavou, vzal ho do náruče, přešel místnost a položil ho na postel.
Poté se vedle něj položil.
"Proč jsi vlastně přišel, Soubi?" zeptal se Ritsuka.
"Bál jsem se, že jsi umřel," zamumlal jmenovaný.
"Proč?" nechápal mladíček.
"Zdál se mi špatný sen," zahučel blonďák.
"Aha," hlesl Ritsuka.
"Nejhorší bylo, když jsem neslyšel tvoje srdce," povzdechl si Soubi a zavřel oči.
Náhle ucítil dvě něžné ruce, jak mu nadzvedávají hlavu a přemisťují ji.
Pochopil okamžitě, co používá jako polštář.
Ritsukův hrudníček.
Otevřel oči a chtěl promluvit, ale pak to uslyšel.
Bum... Bum... Bum...
Pravidelný tlukot srdce.
"Arigato, Ritsuka-kun," zašeptal a opět oči zavřel.
"Onegai, Soubi...-kun," oplatil mu černovlásek a taktéž zavřel oči a začal se probírat blonďatými vlasy.
"Odejdeš se mnou?" ozval se náhle Soubi.
Čekal otázky typu "Proč?" a nebo věty typu "To nemůžeme."
Ale ani jedna z těch věcí nepřišla.
"Moc rád," byla ona odpověď.
Dobře, že přišel.
Musel ho vidět... Musel vědět, že je v pořádku.
Oba se s úsměvem na rtech ponořili do hlubokého spánku.

A tak ani jeden z nich nezaznamenal vzdalující se tiché kroky.
Silueta vzdalující se postavy.
Černé vlasy zavlály vzduchem.
A v měsíčním světle se zablesklo ostří nože.
"To není můj syn," ozval se šepot, "To není můj Ritsuka."

Přišel...
Musel ho vidět... Musel vědět, že je v pořádku.
A udělal dobře...

***

Tak co? Nic moc, že? *neotočí se* Ale aby sis nemyslel(a), tahle povídka nevznikla jen tak pro nic za nic. Napsala jsem ji s myšlenkou na jednu osobu. Je věnována Miyunce, moji lásce. *upije vína*
Nyní jí vrať tam, kde byla, a odejdi. *zašeptá a odmlčí se*
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miyuna Miyuna | Web | 14. srpna 2009 v 19:04 | Reagovat

:))

2 Deny Deny | Web | 20. září 2009 v 11:30 | Reagovat

Páni, z toho mi šel úplně mráz po zádech...moc pěkně napsaný ;)

3 Gel-chan Gel-chan | Web | 10. října 2009 v 12:27 | Reagovat

Zzaséé slaďoučký moc *kyýý slintááá* .. chjo já mám problém .. snad se díky tobě zase půjdu koukat na Loveless bo jak se to píše xD. Hee no na konci to vypadá jako že ho chce zabít .. a pak se jí to povede x( .. chudáčkové všichni i já .. :D.

4 Wendy (majitelka chajdy) Wendy (majitelka chajdy) | Web | 10. října 2009 v 20:09 | Reagovat

Nepovedlo se jí to. Ona odešla. xD

5 Gel-chan Gel-chan | Web | 23. října 2009 v 13:11 | Reagovat

[4]: *oddechla si* xD

6 VaniLee VaniLee | Web | 5. prosince 2009 v 21:13 | Reagovat

Huf! Ani nevíš, jak jsem si oddechla!
Moc hezký.. Obzvlášť, jak dával Ritsuka polechnout Soubimu svoje srdce:)

7 akyra akyra | Web | 6. prosince 2009 v 2:43 | Reagovat

to byla nádhera, škoda že jsem o tomto bloku vevěděla dřív :-?  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama