.

Láska? Možná...

27. října 2009 v 2:41 | Wendy Darling
Copak to máš? *visí hlavou dolů z lustru a pozoruje tě* Jééé... Tahle... Ta je docela hezká. *zazubí se, něco vzácného* Klidně si to přečti.
Je to lehké shounen-ai na pár Kyouya a Tamaki z OHSHC. Užíj si to.


***

"Ach jo," uniklo rtům černovlasého mladíka sedícího na rozlehlé louce. Seděl tu už dobrou hodinu a jeho skleslá nálada zůstala. Byl tak zahloubán do svých myšlenek, že si ani nevšiml dívky, která k němu mířila.
"Ahoj, Kyo," řekla a mladík sebou trhl.
"Riso," hlesl překvapeně a upřel na ni tmavě hnědé oči skryté za brýlemi.
"Copak s tebou je?" zeptala se a usedla vedle něj. Tyrkysově modré vlasy se na slunci leskly a třpytily jako drahokamy.
"Ale nic," zamumlal tázaný a sklopil hlavu.
"Něco se stalo?" zkusila to dívka znovu a usmála se, "Mně to můžeš říct."
"Zamiloval jsem se," vzdal se nakonec černovlásek.
"Tak to je skvělé!" zvolala tyrkysovláska a v jejím pravém oku zajiskřilo. Levé zůstalo jako vždy vyhaslé.
"To není!" vzdoroval mladík.
"Proč, Kyouyo?" nechápala dívka.
"Protože miluju kluka, Riso!" vzkřikl dopálený Kyouya. Následně zrudl a sklopil hlavu.
"Je to Tamaki, že?" zeptala se pochvíli ticha Risa. Odpovědí jí bylo slabé kývnutí.
Poté opět nastalo ticho.
"Tak je to jasné," promluvila dívka a vstala.
"Co tím myslíš?" nechápal mladík.
"Co by? Dám vás dohromady," pokrčila rameny.
"To nemůžeš!" vstal spěšně. Byl o dost vyšší.
"A proč ne?" zeptala se trochu útočně Risa.
"Bere mě jen jako přítele," zamumlal Kyouya a trochu sklopil hlavu.
"A co? To se chceš stále trápit?" zvýšila tyrkysovláska hlas a dala ruce v bok. Její charakteristické gesto.
"Jestli to bude nezbytné, tak ano," zněla odpověď.
"Ale já chci, abys byl šťastný," hlesla dívka a spustila ruce, "Boli mě, když trpíš."
Kyouya se jen smutně usmál. Pak kolem skleslé dívky prošel a pokračoval dál.
Risa zůstala stát a dívala se na nebe. V hlavě se jí rodil plán, jak to vše dát do pořádku.

"Nemám žádné nápady!" zvolal dramaticky modrooký blondýn a zničeně se svezl do křesla.
"Nestraš," pronesly jednohlasně tyrkysovláska čtoucí v křesle u okna knihu a hnědovláska píšící na stole u gauče úkol.
"Ale já nestraším Riso! A ty bys měla mít se svým otcem soucit, Haruhi!" vzkřikl Tamaki rozlobeně. Risa se jen ušklíbla a Haruhi zvedla své hnědé oči od úkolu.
"Nemusíš šílet, Tamaki. Ona Risa zase bude mít nějaký chytrý nápad!" poznamenala Haruhi a blýskla pohledem po jmenované dívce.
"Já přece nemohla za to, že ten pes dělal všude potřebu!" odsekla Risa.
"Ale bylas to ty, kdo mu předhodil moji francouzštinu!" zavrčela hnědovláska.
"Já myslela, že je Tamakiho!" bránila se tyrkysovláska.
"Nechte toho, teď už je to stejně jedno, ne?" ozval se chladně Kyouya. Obě dívky se po něm podívaly. Náhle se Rise v pravém oku zablýsklo a na tváři se jí objevil zákeřný úsměv.
"Něco mě napadlo!" řekla následně.
"No potěš koště!" poznamenala Haruhi.
"Co takhle párová práce?" zeptala se Risa a Haruhinu poznámku ignorovala.
"Vždyť my děláme v páru!" ozvala se dvojčata.
"To je pravda," souhlasil Hunny.
"Já to myslela jinak. Jste přece kluci!" zvolala Risa.
"To ano," kývl Kyouya a následně ho zamrazilo, když na něj dívka upřela světle zelené oči. V pravém se jí nebezpečně lesklo, ale levé zůstávalo stejně nečinné jako vždy.
"Co takhle některé členy převléct za dívky?" navrhla Risa.
Nastalo hrobové ticho.

Od chvíle, kdy Risa vypustila z úst svůj nápad o převlečení některých chlapců za dívky, uběhla už dobrá hodina, po kterou si celý Host Club vyměňoval názory. Nakonec se rozhodlo hlasováním, že nápad zrealizují. Proti byli pouze Kyouya, jehož důvod známe, a Mori, jehož důvod neznáme.
"A jak to bude s párováním?" zeptal náhle Kyouya.
"Nu, to je prosté. Dvojčata budou spolu, Mori bude s Hunnym a ty budeš s Tamakim," pokrčila Risa rameny.
"A nešlo by to jinak?" zkusil to černovlásek.
"Nešlo," zamračila se dívka slabě.
"Ale Haruhi-" začal Kyouya, ale byl umlčen.
"Haruhi je moje, na tu mi nesahej!" prskla Risa, dala ruce v bok a vyčarovala výraz, kterému se nevyplácí odporovat. A tak mladík zmlkl.
"Tobě vadí být se mnou, mon ami?" usmál se zářivě Tamaki a Kyouya by přísahal, že slyšel jak Risa mumlá něco o tom, že ´Jestli je nedám dohromady, nejsem Risa, strážce zamilovaných´.
"Nevadí," hlesl jen.
"A kdy to uskutečníme?" zeptal se Hunny.
"Hned zítra," ujala se slova Risa, "Já všechny dívky, tedy Haruhi, Kaora, Hunnyho a Kyouyu, nalíčím, učešu a obleču,"
"Proč u toho nemůžu být?" zakňučel Hikaru.
"A kdo ti řekl, že budu dívka?" ozval se lehce podrážděně Kyouya.
"Nechci, abys u toho byl, protože chci, aby to bylo překvápko," řekla Hikarovi a otočila se na Kyouyu, "A ty neremcej! Je to prostě přírodní výběr."
"A navíc ty v dívčích šatech budeš roztomilý!" přidal se Tamaki.
"Zmlkni, idiote!" zařval Kyouya.
Nastalo ticho.
"Promiň, chtěl jsem ti udělat radost," zamumlal tichounce blonďák a sklopil hlavu. Kyouyovi došlo, že udělal chybu.
"Já-" začal černovlásek, ale nedokončil.
"To je v pořádku. Zatím se mějte," řekl rychle Tamaki a za zběsilého mrkání opustil místnost.
"No to se ti fakt povedlo," řekla Risa a založila si ruce na hrudi.
"To jsem nechtěl," zahučel mladík. To už ale byl v místnosti sám.

"To je doba, jsou tam už dobrou hodinu," mumlal si rozčíleně Hikaru, který byl už po čtvrté vykopnut. Mori byl stejně nervozní, ale nedával to znát. Jediný, kdo byl klidný, byl Tamaki.
"Ty nejsi nervozní?" uhodil na něj zrzek.
"Ne. Proč bych byl, když nemám partnerku," zamumlal blondýn jen a zahleděl se k oknu. Mori a Hikaru si vyměnili vše říjakící pohledy.
"Hotovo!" ozvalo se náhle a následně se mezi závěsy protáhla Risa s vlasy svázanými do ohonu, oblečena v černém obleku, jako ostatní hostitelé představující muže. Přes oko měla pásku podobnou té, kterou nosí piráti.
"Tak honem! Kde jsou?" vypálil okamžitě otázku Hikaru.
"Strpení! Dočkáš se," usmála se Risa, "Nejdříve musíme dovnitř vpustit dámy."
Hikaru se bezeslova vrhnul ke dveřím a otevřel je. Dívky se narhnuly dovnitř a rozhlížely se. Místnost byl vyzdobená roznobarevnými růžemi a přibylo I malé jeviště naproti dveřím. Jinak se nic nezměnilo. Některé slečny se tázavě ohlížely po Tamakim, který nečinně seděl v křesle u okna a koukal ven. Vypadal velice smutně.
Všechny dámy zaujaly svá místa na židličkách schromážděných před jevištěm. V první řadě se usadili I Hikaru a Mori. Když si všichni posedali, protáhla se opětně mezi závěsy Risa.
"Vítejte, dámy! Jak jistě víte, dnešek je významný. Představím vám totiž několik překrásných dívek!" usmála se Risa, "Mé jméno je Risa Oguri, mladík, který tuto sešlost uspořádal."
Uklonila se a dívky zatleskaly.
"První dívka, kterou zde chci přivítat, je Mitsukuni Haninozuka!" zvolala Risa a závěsy se roztáhly. Kdyby Mori nebyl Mori, asi by mu klesla brada.
Na jevišti totiž stála poměrně malá, ale překrásná dívka. Zlatavé vlásky jí spadaly až po kolena a oblečena byla v nádherných, bledě modrých šatech s ramínky, které sahaly až na zem. Když se usmála, ozvalo se hromadné ´Awww´. Byl to ten nejroztomilejší úsměv, jaký kdy kdo viděl.
"Mitsukuni zde čeká na svého partnera. Příjde si pro ni?" vybídla Risa nenápadně Moriho, který jen seděl a zíral na na krásku před sebou.
"Ah," dostal ze sebe nakonec, vstal a přešel k jevišti.
"Ahoj, Takashi," usmál se Hunny opět a přešel k okraji.
"Ahoj," odpověděl černovlasý mládenec.
"Měl bys vyjít po schodech," zašeptal zlatovlásek.
"Proč?" cukly mladíkovi pod jevištěm trochu koutky, podebral chlapce pod koleny a stáhl si jej do náruče. Ten vypískl a následně se rozesmál.
"Nikdy mne nepřestaneš překvapovat," řekl mladíček v jeho náruči a objal ho okolo krku. Takashi se jen usmál.
"Tak první dívku známe," řekla Risa, když se závěsy za ní zatáhly, "Druhá dívka, kterou vám chci představit, je Kaoru Hitachiin!"
Když se závěsy opět roztáhly, byl údiv to jediné, na co se v tu chvíli Hikaru zmohl.
Jeho bratr se totiž proměnil v okouzlující dívku se zrzavými vlasy sahajícími do půly zad. Oblečen byl v rudých šatech, které držely na ramínkách a sahaly jen ke kolenům. Jantarově žlutýma očima nervozně těkal po divačkách a když nalezl Hikara, který ho propaloval pohledem, sklopil pohled k zemi a jeho tváře se zbarvily ruměncem.
"Příjde si pro tuto nádhernou slečnu její partner nebo bude dál jen čumět?" zeptala se Risa. Hikaru se vymrštil, jako když ho vosa píchne, přešel k jevišti a dostal se po stupíncích až ke své "dívce".
"Eh, ahoj," dostal ze sebe poté a stále svého bratra pozoroval.
"Ahoj," zamumlal on na to.
"Sluší ti to," vyjádřil se Hikaru.
"Díky," usmál se Kaoru a spolu se svým bratrem pomalu sešel z jeviště dolů. Mezitím se Hikaru osmělil a chytil své dvojče za ruku.
"Takže nyní přichází třetí dívka," usmála se Risa při pohledu na dvojčata, "Přivítejte Haruhi Fujioka!"
Závěsy, které se zatáhly, se opět rozevřely a dovolily všem se podívat na nádhernou dívku s hnědými vlasy staženými v drdolu, oblečenou do fialových šatů bez ramínek sahající nad kolena. Nevypadala vůbec nervozně a slabě se usmívala.
"Jejím partnerem jsem samozřejmě já," dodala Risa a natáhla ke své krásné partnerce ruku. Ta ji bez váhání přijala a nechala se přitáhnout.
"Vážně ti to sluší, Haru," šeptla Risa.
"Já vím," zněla tichá odpověď.
"Tak to jsou všechny dívky, které jsem vám chtěla představit!" zvolala následně a zahleděla se na Tamakiho.
Ten sklopil hlavu a následně na jeho kalhoty dopadlo několik lesknoucích se perel- slzy.
"I když počkejte! Tohle asi nebyly úplně všechny dívky!" zvolala zničeho nic tyrkysovláska a všichni se po ní překvapeně podívali, "Zapomněli jsme na Kyouyu Ootori!"
A závěsy se roztáhly po čtvrté a naposledy. Ale určitě to stálo za to.
Odhalily totiž přímo úchvatnou dívku s černými vlasy svázanými v ohon a oblečenou v smetanově bílých šatech bez ramínek sahajících až k zemi. Její hnědé oči skryté za brýlemi klouzaly po přítomných a nakonec se zastavily na Tamakim.
"Tak co? Příjde si poslední osamělý mladík pro svou krásnou partnerku?" zeptala se Risa. Tamaki se postavil tak prudce, až se křeslo převrátilo a spěšnými kroky se dostal až ke schůdkům. Kyouya váhavě popošel až na okraj jeviště.
Tamaki k němu bezeslova natáhl ruku. Černovlásek ji váhavě uchopil a pomalu sešel až ke svému příteli.
"Kyouyo, já myslel, že se nechceš převléct za dívku," dostal ze sebe stále překvapený Tamaki.
"Máš pravdu, ale když jsem viděl, jak moc si to přeješ, udělal jsem to pro tebe," odpověděl Kyouya a pak sklopil hlavu, "Omlouvám se."
"Není se za co omlouvat," zvedl jeho tvář, podíval se mu do očí a následně se usmál, "Jsi vážně roztomilý."
"Děkuju," zamumlal Kyouya a váhavě se usmál. Pak společně opustili prostor pod schůdkami.
"A nyní vám chci jen říct jedno," řekla Risa a zahleděla se na dívky, "Dobře se bavte!"

Od představování dívek uběhly už dvě hodiny. Risa se spolu s Haruhi musela věnovat svým zákaznicím, ale přesto pozorovala i ostatní hostitele.
Viděla Hunnyho, jak sedí Morimu na klíně a opíra se o jeho rameno.
Viděla Moriho, jak se usmívá, když se Hunny zasměje.
Viděla Kaora, jak se červená, když ho Hikaru lehce plácne přes zadek.
Viděla Hikara, jak objímá svého bratra okolo pasu a něco mu šeptá do ucha.
Viděla Tamakiho, jak má ruku položenou na Kyouyově koleni.
A viděla Kyouyu, jak rozpačitě těká pohledem, když ho Tamaki políbí na tvář.
"Jsou šťastní," napadlo ji při pohledu na ně a zase se vrátila k své práci a Haruhi.
Takže si nevšimla smutku, který se usídlil v Kyouyově tváři.

"To byl skvělý den!" protáhl se Tamaki, když se spolu s Kyouyou procházel školní zahradou.
"To ano," souhlasil Kyouya a pohledem přejížděl po ztěmnělém okolí. Stále na sobě měl dívčí šaty.
"Všichni byli spokojení a šťastní!" dodal blondýn a usmál se.
"To ano," řekl tiše jeho společník a sklopil hlavu k zemi.
"Děje se něco?" otočil se na něj jeho přítel.
"Ne. Mělo by?" zvedl zase mladík v dívčích šatech hlavu.
"To nevím," pokrčil Tamaki rameny.
"Víš, přemýšlel jsem jen o tom, jak jsi mne objímal a líbal na tvář," pronesl černovlásek.
"To patřilo k naší roli," řekl rychle blonďák.
"Aha," hlesl Kyouya a pokračovali mlčky.
"Ale-" začal Tamaki, když si všiml, jak smutný Kyouya je, ale nestihl větu dokončit.
"To je v pořádku, Tamaki. Chtěl jsem to jen vědět. Už půjdu domů, jsem unavený. Ahoj zítra," řekl Kyouya, otočil se a spešně vyrazil zpátky ke škole.
"Kyouyo, počkej!" zavolal za ním přítel. On ho ale neposlouchal a běžel dál. Náhle ale škobrtl a padal k zemi. Už čekal srážku, když tu se kolem jeho zápěstí sevřely prsty a trhly s ním zpět. Narazil tělem do něčí hrudi.
"Jsi v pořádku?" zeptal se ho známý hlas. Tamaki.
"Jo," zamumlal jen a otevřel oči. Ani si nevšiml, že je zavřel.
"Tvoje brýle, rozbily se," řekl blondýn, když Kyouya stále mžikal a snažil se zaostřit, "Koupím ti nové."
"To je v pořádku, Tama- hmpf," byl rázně umlčen jemnými rty. Jen stál s široce rozevřennýma očima. Po chvíli se jejich rty rozpojily.
"Proč?" vydechl černovlásek.
"Kdybys mě nechal domluvit. Chtěl jsem říct, že to sice patřilo k naší roli, ale chtěl jsem to udělat už hodně dlouho," zašeptal blonďák do Kyouyova ucha a chtěl ho znovu políbit, jenže tentokrát ucukl.
"Já... To... To nejde," dostal ze sebe Kyouya.
"A proč? Nezdálo se, že by ti ten předešlý polibek vadil," poznamenal Tamaki.
"Jsem přece oba chlapci. Co na to ostatní řeknou?" potřásl hlavou černovlásek.
"Tobě záleží víc na tom, co řeknou ostatní, než na mně?" zeptal se klidně blonďák, ale v jeho očích bylo vidět zranění.
"Ne, tak jsem to nemyslel! Já jen," Kyouya si povzdechl a skryl tvář v Tamakiho hrudi, "nechci abys kvůli mně trpěl."
"Kyouyo, teď mě dobře poslouchej," zašeptal Tamaki a zvedl jeho tvář, aby mu mohl pohlédnou do očí, "Miluju tě a je mi jedno, co si kdo o mně myslí. Záleží mi jedině na tobě. Rozumíš?"
"Rozumím," vydechl černovlásek a nechal se znovu políbit.
"Tak, teď bychom měli jít dovnitř, než se nastydneš," usmál se poté blonďáček, vzal mladíkovu ruku do své a společně vyrazili k budově.
Ani jeden si nevšiml modrovlasé dívky sedící na lavičce. Usmívala se a v pravém oku ji zajiskřilo. Poté vstala.
"Konečně je šťastný," šeptla Risa a vyrazila též zpět k budově.

***

Tak co? Líbilo? Teď to vrať a měj se. *zase se vyhoupne do sedu a spokojeně se uvelebí*
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Deny*SBéčíčíčínčínko :D* Deny*SBéčíčíčínčínko :D* | Web | 27. října 2009 v 3:43 | Reagovat

KAWAIIIIII *_*...ale jtejně jsou to blbi :D...prej "Jsme oba chlapci" pche :D...blbej důvod :D...že tě to baví :P...ale jinak kráááásný *_* fakt se mi to líbilo ;)

2 Gel-chan   ♥♥ Gel-chan ♥♥ | Web | 28. října 2009 v 14:00 | Reagovat

No já z tebe jednou dostanu infarkt :3, moc se ti to povedlo ... živě jsem si dokázala všechny představit ^^.  Pěkně jsem se u toho pobavila .. děkuju ^^

3 Gel-chan   ♥♥ Gel-chan ♥♥ | Web | 29. října 2009 v 21:08 | Reagovat

Takhle listuju seznamem sb a ana koho nenarazím ^^.

4 Gel-chan   ♥♥ Gel-chan ♥♥ | Web | 30. října 2009 v 16:32 | Reagovat

Z čeho pak tik do oka ? xD

5 Zuzka Zuzka | Web | 7. listopadu 2009 v 9:28 | Reagovat

jj mooooooooooooc ... jj souhlasim  s deny ... jako by nám to vadilo XD XD

6 VaniLee VaniLee | Web | 6. prosince 2009 v 21:25 | Reagovat

Moooc hezký!Tvoje povídky mi zlepšují náladu..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama