.

Výlet do Zapovězeného lesa - část C

20. ledna 2010 v 13:14 | Wendy A. Darling
*houpe se, houpe* Tak je tu další část, otravo. *vyplázne jazyk* Dělám si srandu. Jsem ráda, že sem chodíš. *podá ti papíry* Varování snad žádné.


***

"Pottere," doléhal k němu hlas, "Pottere!"
Zakňučel jako kopnuté štěně, ale otevřel oči.
A hleděl do obličeje profesora lektvarů.
Vyděšeně mávl rukou a sejmul jej do obličeje.
"Au," konstatoval profesor a chytil se za tvář.
"P-Pardon," vykoktal a rychle se o kus odsunul, aby nebyl potrestán. Přece jen si nebyl jistý, jestli pan profesor neřídí odvetovými zákony z Babylonie. Oko za oko, zub za zub...
"V pořádku," řekl a tím Harryho dost překvapil, "Chtěl bych s vámi mluvit."
"Pokud se jedná o to, co řekla Sonia, tak-" začal, ale byl přerušen.
"O to se nejedná. Bylo značně vidět, že je nepříčetná," řekl Snape.
"Tak o co jde?" oddechl si mladík.
"O vaše sny," odvětil.
Nastalo ticho.
"Prosím?" zeptal se opatrně.
"V noci se hodně převalujete," řekl profesor, "A mě by zajímalo proč."
"Já si ty sny nepamatuju," zalhal Harry.
Snape ho pozoroval.
"Vám se zdálo o mně, že?" ušklíbl se následně.
Chlapec-který-přežil zamrkal.
"Jak jste to poznal?" vyhrkl, než si stačil uvědomit, co říká. Hned poté zrudnul.
"Jinak byste nelhal,"odvětil.
Mladík na něj jen zíral.
"Pane, já-" zašeptal a pozoroval profesora, jak se k němu pomalu naklání.
"Pozor!" sykl náhle kdosi a oni se od sebe rychle odtáhli.
A přesně včas, protože zpomezí stromů vyšel profesor Brumbál doprovázený značně zapraseným Hagridem.
"Á! Severusi, Harry!" zvolal a v očích mu vesele zablyštilo.
"Kde jste byli?" vypálil Snape ihned otázku.
"Na průzkumu! A máme dobré zprávy!" odvětil šedovlasý muž.
"Vážně?" usmál se nadějně Harry.
"Jo," ujal se slova Hagrid, "Našli jsme stezku která vede rovnou k hradu. Takže do zejtřejšího večera budem doma."
"To je skvělé!" řekl mladík.
"To teda je," kývl šafář hlavou, "A teď dybyste dovolili, tak bych si dal šlofíka. Bolej mě nohy."
A svalil se pod nejbližší volný strom.
"Také si půjdu lehnout," otočil se ředitel, "Dobrou noc."
Zase nastalo ticho.
"To bylo o fous," ozvalo se kousek od nich.
Byla to Marry.
"Jakto, že jsi vzhůru?" zeptal se Harry a nervozně těkal pohledem kolem.
"Mám přece hlídku," ušklíbla se dívka.
"Jak je možné, že jste si jich všimla?" zeptal se Snape naprosto klidně.
"Těch by si i slepej všiml," odvětila Marry, "Jak stádo hrochů se slonem v čele."
"My si jich nevšimli," namítl černovlásek.
"Já řikala slepej, ne zamilovanej," zabručela v odpovědi a vrátila pohled k obloze.
Ještě chvíli ji oba pozorovali, než vrátili pohledy k sobě.
"Měl bych jít spát," zamumlal Harry nakonec, znovu si lehl a zachumlal se do deky.
"Měli bychom oba," zabručel Snape a během okamžiku se tiskl k překvapenému mladíčkovi.
"Pane profesore?" zašeptal Chlapec-který-přežil bojácně.
"Mlčte a spěte," zasyčel mu do ucha a ještě pevněji ho objal.
A tak Harry zavřel oči a propadl se do bezesného spánku.

"Vstávejteee!!!" začala Sonia všechny nešetrně budit.
"Co ječíš?" zakňučela rozcuchaná Hermiona.
"Brumbál je tady!" zvolala šťastně.
"Ten přišel včera v noci, když jsem měla hlídku," ozvala se ještě rozespalá Marry. Poté vstala a přešla k Harrymu a Snepeovi, kteří leželi o kousek dál.
"Harry, pane profesore," snažila se je šetrně probudit, "Vstávejte!"
Nic. Proto do Harryho lehce šťouchla. Konečně odtáhl hlavu od Snapeova hrudníku, pootevřel oči a zamžoural na Marry.
"Co je?" zeptal se nechápavě.
"Ráno!" zasyčela, "Všichni jsou vzhůru."
Došlo mu to neuvěřitelně rychle. Prudce se od profesora lektvarů odtáhl.
Ten sebou trhl a otevřel oči.
"Hm? Co je?" zeptal se stejně jako před chvíli Harry.
"Ráno a jestli nechcete, aby vás všichni viděli spolu, tak byste měli vstávat!" odsekla Marry a vrátila se k ostatním
"Tak, měli bychom vyrazit," pronesl pan ředitel a mile se usmíval.
"Našli jste cestu?" vypískla Sonia šťastně.
"Přesně tak," kývl a podíval se na Snapea a Harryho, kteří se k nim přidali. Už otvíral ústa, že něco řekne, ale Marry se k němu naklonila.
"Chtěli se poprat, ale já jim to vlastnoručně rozmluvila," zahučela a mrkla na něj.
A tak pan ředitel ústa zase zavřel.
"Tak pojďte, já tu nechci spát další noc," zakňučela Sonia.
"Ale no tak, slečno," chlácholil ji Brumbál, "S náma se vám přece nemůže nic stát."
"Jo," zabručela Marry, "Pokud se nám neztratí tady strašák."
"Chcete něčím praštit?" zeptal se jí Snape slušně.
"Jak víte, že jsem mluvila o vás?" otočila se na něj dívka.
"Předpokládám to," zasyčel, "Takhle většinou mluvíte jenom o mě."
Marry pokrčila rameny a vyrazila se Soniou a Harrym za Brumbálem.

***

Tak co? Nic moc, jako obvykle. *stále se houpe*
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ywen-bwa ywen-bwa | 20. ledna 2010 v 18:20 | Reagovat

super  :-D  Mary nema chybu  8-)

2 Profesor Profesor | 20. ledna 2010 v 21:09 | Reagovat

Hlásím z přízemí, že to ušlo.

3 klarrrinka klarrrinka | Web | 23. ledna 2010 v 19:28 | Reagovat

ahoj hlásni pls pro mě v SONB tady http://laska-smutek-stmivani.blog.cz/1001/sonb-1-kolo, jsem tam jako klarrrinka, moc ráda oplatím a pls neber to jako reklamu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama