.

Výlet do Zapovězeného lesa - část D

21. ledna 2010 v 11:16 | Wendy A. Darling
*visí na lustru hlavou dolů* Tak, konečně hotovo. Nechápu, jak jsem se k tomu dokopala. Holt zázraky se dějí. *ukáže na hromádku papírů na okením parapetě*


***

"Dám dělovou ránu," zanotovala si Sonia.
"Prosim tě, nech si ty atentáty na potom!" přerušil ji Ron.
"Nech ji," uměrňovala ho Hermiona, " Zdá se, že má dobrou náladu."
"Hagride?" přiblížila se k němu Marry, "Jak dlouho ještě půjdeme?"
"Už tě bolí nohy, Marry?" zeptal se Brumbál.
"To ani snad ne, pane řediteli," zamumlala, "Ale Sonie už to začíná lézt na mozek."
Všichni tři se podívali po broukající dívce, která se spokojeně zavěsila Harrymu za rámě.
"Už moc dlouho ne, zejtra k poledni tam budem," odpověděl nakonec Hagrid.
"Skvěle," pousmála se rudovláska, "Mám takový pocit, že se z toho bude dostávat ještě dlouho."
"Marry," ozvalo se zakňučení.
"Copak, Sonio?" otočila se jmenovaná.
"Počkej na mě," zaprosila dívka. Marry počkala, až se jí kamarádka chytí za ruku.
Harry je sledoval a lehounce se usmíval.
"Copak, Pottere?" zaslechl vedle sebe známý hlas, "Závidíte?"
"Chtěl bych taky někoho, o koho bych se mohl opřít a kdo by se mnou trávil čas," zamumlal a tváře mu lehce zrůžověly.
"Nevěděl jsem, že jste tak sentimentální," ušklíbl se Snape.
Harry se s povzdechem zahleděl do země. Doufal zbytečně. Snape bude vždycky Snape.
"Omlouvám se, pane," zamumlal a přidal do kroku. Jenže ho kdosi stáhl zpátky.
"Kampak jdete?" otázal se Snape, když objal chlapce zezadu kolem ramen.
"Co to děláte?" zašeptal Harry a hleděl před sebe na vzdalující se skupinku.
"To co včera večer," zněla odpověď, "Objímám vás."
Harry překvapeně zamrkal a pak si na okamžik opřel hlavu o jeho hruď.
"Co když se někdo z nich otočí?" zašeptal mladík vystrašeně, ale přitom nechtěl, aby ho pustil.
"Tak jste uklouzl a já vás chytil," odvětil Snape neobyčejně klidně a dlouhými, bledými prsty přejel po černých vlasech.
Harry lehce natočil hlavu, takže prsty sklouzly z jeho kadeří na tvář. Přivřel oči a pootevřel rty. Snape se k němu začal pomalu sklánět, když...
"Pane profesore!! Harry!!" zakřičela Sonia, "Pojďte!"
Harry od Snapea bleskově odskočil a zamířil k ostatním.
"Co jste to tam dělali?" zeptala se černovláska, když je dohnali.
"Uklouzl," odpověděl profesor, "Chytil jsem ho."
Dívka se zatvářila nedůvěřivě, když spatřila ruměnec na chlapcových tvářích.
"Já to vdělai," vložila se do toho Marry.
"Nech si ten svůj alibismus," sykla její kamarádka a propálila ji pohledem.
"Mluvím pravdu," pokrčila rameny.
Sonia si odfrkla a přesunula se k Ronovi a Hermioně.
"Díky, Marry," špitl Harry, ale dívka jen mávla rukou.
"Jen si příště dávejte pozor," broukla, "Přestávaj mi věřit."
Pokračovali v cestě. Sonia se držela u Marry, která si povídala s Hagridem a Brumbálem. Harry šel s Hermionou a Ronem, ale moc dobře cítil pohled temných očích, jež ho propaloval.
"Rychle se stmívá," poznamenala Sonia, která mlčela.
"Přichází apokalypsa," pronesla pohřebním hlasem Marry.
"Žádná apokalypsa," mávl Hagrid rukou, "Jen bouřka."
"Jen?" povytáhla Hermiona obočí, "Kde se tady schováme?"
"Poblíž je jeskyně," odvětil jí šafář, "Tam to přečkáme v úplný pohodě."
Celá skupinka ho následovala a zanedlouho se uvelebovali v jeskyni, která byla kousek nad zemí.
"Kdyby náhodou hodně pršelo, tak abychom nebyli promoklý až na kost," vysvětlil Hagrid.
"Mně je jedno, jak jsme vysoko," broukla Sonia, "Hlavně, že nemusím být venku v tom psím počasí."
"Co myslíš? Co je horší?" otočila se na ni Marry, "Když tě venku sejme blesk nebo když tě to tu vyplaví?"
"Mohla bys aspoň jednou myslet optimisticky?" osočila se černovláska.
"Tohle mělo být optimistické," poznamenala Marry klidně a opřela se o zeď.
"Co je optimistického na utopení?" nechápala její kamarádka.
"Já řekla vyplavit," opravila ji, "ne utopit."
"To je to samý," zahučela Sonia a opřela se o kamarádku.
"Tak co myslíš?" narazila znovu na svou otázku.
"Není to fuk?" vložila se do toho Hermiona, "Stejnak zmokneš."
"Chytrá," pousmála se Marry.
Sonia nespokojeně zavrčela a zatahala kamarádku za rudé lokny.
Ta se k ní sklonila a políbila ji na čelo.
Tohle počínaní Hermiona i Ron sledovali s povytaženým obočím.
Brumbál se slabě usmíval, Hagrid už spal.
Harry je pozoroval s lehkou závistí.
Tentokrát ho nevyrušil ten tichý hlas. Bylo mu z toho smutno.
"Dobrou, lidi," houkla Marry a zavřela spolu se Soniou oči.
Brzy všichni spali, jen Harry se neklidně vrtěl a zíral do tmy jeskyně.
Otřásl se a otočil se na druhý bok. Spatřil profesora lektvarů sedícího na okraji jeskyně a hledícího ven.
Vyškrábal se na čtyři a opatrně k němu přelezl.
"Taky nemůžete spát, Pottere?" zeptal se ho Snape.
"Ne," zašeptal, "Děsí mě to tu."
Pod zkoumavým pohledem, který mu profesor věnoval, se otřásl.
"Aha," byla jediná odpověď, kterou dostal.
Po okamžiku váhání se odhodlal.
"Smím vás obejmout?" zeptal se nakonec.
Na chvíli zavládlo ticho. Kdyby svého profesora neznal, řekl by že spí. Ale on ho znal.
"Samozřejmě," zněla tichá odpověď. Následně ho Snape stáhl k sobě na klín a objal ho kolem pasu.
"Nechápu, proč to děláte," zamumlal Harry a přitiskl se k profesorovi. jak jen to šlo.
"Vím, co sis už vytrpěl," pronesl po chvíli ticha Snape, "A je mi jasné, že chceš někoho, kdo by se o tebe mohl starat."
"A vy byste se toho ujal?" zeptal se opatrně.
"Moc rád bych místo po tvém boku obsadil," řekl nakonec černovlasý muž.
Harry se jen usmál a bezeslova odvrátil hlavu.
Nevšimli si páru zelených očí, které je pozorovaly a po chvíli se spokojeně zavřely.

"Do prkéný ohrady!" zařvala Sonia a tím všechny probudila.
"Co se děje?" vystřelil do sedu Hagrid.
"Šlápla jsem do kaluže!" odsekla dívka, "A já byla tak ráda, že jsem suchá!"
"Ale klid, holka," stoupla si k ní Marry a objala ji jednou rukou okolo pasu.
"Musíte tu tak pořvávat?" zahartusil Ron.
Nikdo mu ale neodpověděl. Pohledy všech se upíraly k Harrymu, který spokojeně spal stočený vedle obávaného profesora lektvarů.
"Já to věděla!" zařvala Sonia a začala na ně zběsile ukazovat.
"Láska kvete v každém věku," prohlásil Brumbál se schovívavým úsměvem.
"Už to zase začíná," zahučel Ron a vysloužil si pohlavek od Hermiony.
"Jdu je vzbudit," řekla Marry, přešla k těm dvoum a klekla si k ním. Lehce zatřásla s Harryho ramenem, "Harry, vstávej."
Mladík po nějaké chvíli otevřel oči a nechápavě na rudovlásku hleděl.
"Pane profesore," zašeptala a natáhla se přes Harryho k černovlasému muži, "Čas vstávat."
Snape byl okamžitě vzhůru a hleděl na skupinku lidí, která je pozorovala docela vyjukaně.
"Holt vás viděli," pousmála se Marry, "Já vás varovala."
"Tys s nima držela basu a své nejlepší kamarádce jsi nic neřekla?!" vpadla jim do toho Sonia a tvářila se jako Bůh pomsty.
Rudovláska jen pokrčila rameny. Nevěděla, co na to má říct.
"Měli bychom vyrazit, pokud chcem dorazit před polednem," upozornil Hagrid, který už stál před jeskyní a protahoval si nohy.
"Pravda," přidal se Brumbál, "Pojďme."
A tak se celá skupinka opět vydala na cestu.
"Proč jsi mi nic neřekla?" zakňučela dotčeně Sonia.
"Už jsem ti říkala, že nevím," odvětila Marry, "Neřekla jsem to nikomu."
Černovláska zmlkla a jen šla vedle své kamarádky. Ta si povzdechla a uchopila její dlaň do své.
Zezadu je pozoroval Harry jdoucí vedle Snapea.
"Ještě stále jim závidíte, Pottere?" ozval se muž.
Mladík se pousmál.
"Už nemám co, pane," odpověděl nakonec a nechal se obejmout okolo ramen.
Nikdo si nevšiml plavovlasé postavy skryté za stromem.
Příběh skončil, pomyslím si, Je čas vrátit se domů.
A rozplynu se v dým.

***

Tak co? Konečně je to za náma! Můžeme slavit! *začne se šklebit a vyhoupne se nahoru*
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Saskya Saskya | 21. ledna 2010 v 11:51 | Reagovat

peknééé  :-D

2 Profesor Profesor | 21. ledna 2010 v 11:58 | Reagovat

Už slavím a taky se houpu na lustru, protože můžu.

3 Wierka Wierka | 21. ledna 2010 v 16:20 | Reagovat

kdo tam byl..  to je konec...??  no, oh..  pekne :o) :-D

4 Sayuri // さゆり Sayuri // さゆり | Web | 29. ledna 2010 v 19:57 | Reagovat

ahoj :) nechceš spriateliť blogy? ak ano tak mi napíš pls sem: http://sunrise-sunset.blog.cz/1001/prve-a-snad-aj-posledne-triedenie-sb-na-sunrise-sunset

5 Siria Siria | 22. července 2010 v 10:30 | Reagovat

To bylo takové pěkné a nevinné :) a marry jsem si moc oblíbila :D

6 Deidy Deidy | E-mail | Web | 3. května 2012 v 21:52 | Reagovat

*vrtí ocáskem a slintá k tomu(a to jsem kočka x3)* To bylo KAWAII!!!! Fakt se ti to povedlo *skočí za tebou na lustr.Chce se taky pohoupat* Nya =^3^= bude další taková??? :-P *škemrá*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama