.

Jen bratři?: Už žádné lži!

11. března 2010 v 9:47 | Wendy A. Darling
*houpá se na lustru* Tamtadadááá! Tak tady je poslední část série Jen bratři?. A proč jej přidávám dnes? Protože dnešek má náš drahý William narozeniny! Takže mu můžete pogratulovat. *úsměv* A proč zrovna dnešek? Protože dnes má taktéž narozeniny naše drahá Denynka, které jsem tento dílek věnovala. *zase úsměv*


***


"Eriku!" volala plavovlasá dívka sotva vešla do bytu, "Eriku, kde zase jsi?!"
Bez odpovědi.
Pak uslyšela tichý šramot. Z obýváku.
"Eriku, co-" ale hned se zarazila, když ho spatřila.
Ležel totiž na pohovce přitulený k Williamovi, který spal, a rozespale na Karin mžoural.
"Co se děje?" zamumlal a protřel si oči.
Karinin přísný výraz zmizel.
"Ale nic," usmála se, "Klidně si zase lehni. Promluvíme si o tom později."
A odešla.
Erik nic neřekl a znovu se ke svému bratrovi přitulil.

"Tak co jsi potřebovala?" zeptal se Erik, když vešel do kuchyně poté, co další dvě hodiny spal na gauči.
"Doufám," promluvila klidně Karin odmítajíc zvednout hlavu od křížovky, "že jsi nezapomněl, že William bude mít za týden narozeniny."
"Samozřejmě, že jsem nezapomněl," ohradil se mladík.
"Já jen, že dříve jsi na to nebral zřetel," zamumlala dívka a něco naškrábala do křížovky.
"To už je dávno," zahučel Erik.
"A co mu k narozeninám dáš?" zeptala se se zájmem plavovláska a konečně zvedla oči.
"To ještě nevím," pokrčil mladík rameny, "Co bych mu měl dát?"
"Sebe!" odpověděla bez váhání, jako by snad otázku čekala.
Nastalo ticho.
"Prosím?" zamrkal černovlásek.
"Říkám, že sebe," zopakovala klidně.
"Jak to myslíš?" zeptal se mladík opatrně.
"Dal jsi mu své srdce, ne?" odpověděla dívka otázkou.
"No jistě," kývl hlavou.
"A on ti dal své, že?" ptala se dál.
Kývl hlavou.
"A nemyslíš, že po těch letech bys už mohl váš vztah posunout o kousek dál?" upírala na něj své zelené oči.
"Mohl, ale," odmlčel se mladík, "bojím se."
Karin si povzdechla, poté vstala a přešla ke svému bráškovi.
"Víš moc dobře, že William ti nikterak neublíží," položila mu sestra ruku na rameno.
"Samozřejmě, že to vím," zamumlal a sklopil hlavu.
Nastalo ticho.
"Erikuuu?" ozvalo se ode dveří ospale.
"Williame," vydechl černovlásek, když se otočil.
"Stalo se něco?" zeptal se znaveně a přisunul se k bratrovi.
"Ne, vůbec nic," zašeptal mladík a objal bratra okolo krku.
Ten se jen usmál, objal ho okolo pasu a položil si hlavu na jeho rameno.
"No já vás nechám o samotě. Mám ještě nějakou práci," pronesla Karin, chopila se křížovky a hrnku s kafem a opustila je.
"Že by jí to bylo nepříjemné?" zašeptal William.
"Ani bych se nedivil," broukl Erik a skoro až zavrněl, když mu starší bratr zapletl prsty do dlouhých černých vlasů.
"Krásně jsem se s tebou vyspal," broukl hnědovlásek mladíčkovi do ouška.
"Nech si ty dvojsmysly!" zabručel černovlásek a pokusil se bratra odstrčit. Ten ho však objal ještě pevněji a jen tak se nedal. Při tom se spokojeně culil, protože cítil, jak Erikovy tváře hoří rozpaky.
"Promiň," řekl po chvíli boje a dlouhovlasý mládenec se přestal bránit.
"Stále jsem si ještě nezvykl, že máš krátké vlasy," pronesl po chvíli ticha mladší.
"A já, že ty dlouhé," odvětil William.
Od Williamova návratu z Ameriky uběhly už čtyři měsíce. Ale ani tento čas nebyl klidný, neboť nejstarší ze sourozenců Andersonových strávil celý měsíc v nemocnici, kvůli prasklé plíci. Genetická vada.
"Klucííí!!! Začínají zprávy!" ozvalo se z obýváku.
"Jdeme se kouknout, co se v naší zemi zase stalo," řekl William, chytil Erika za ruku a zamířil s ním za sestrou.
V obýváku už seděla Karin a spokojeně pletla šálu.
"Já stejnak nechápu, co na tom pletení máš," poznamenal její mladší bratr, když se spokojeně uvelebil na Williamově klíně.
"Nechápeš to a stejnak mi do toho kecáš,"zabručela dívka a dál si spokojeně pletla.
Na to už Erik nic neřekl, jen se opřel o svého bratra a zahleděl se k televizi.

Od Erikova rozhovoru s Karin uběhly už čtyři dny a Williamovi narozeniny se blížily.
A čím byly blíž, tím víc byl Erik nervózní.
"Tak co? Už ses rozhodl?" ozvalo se kousek od něj.
Prudce sebou škubl a otočil se od linky ke dveřím do obýváku.
"Ne," hlesl a odvrátil se od své sestry.
"Eriku," povzdechla si, přešla k němu a položila mu ruce na ramena, "Nemusíš se přece ničeho bát."
"Já vím," zamumlal a sklopil hlavu.
"Uděláš mu tím neskonalou radost," usmála se lehce, "Dokážeš tím, že mu věříš."
"Vážně si to myslíš?" zvedl k ní pohled.
"Nemyslím si to," zavrtěla hlavou, "Vím to."
Mladík jí chtěl cosi říci, ale nestihl to, neboť do kuchyně vešel William.
"Copak tu řešíte?" zeptal se s přátelským úsměvem.
"Nic důležitého, Willi," odvětila Karin a pustila Erika.
Ten se beze slova protáhl kolem bratra a zmizel v pokoji.
Hnědovlásek za ním nechápavě hleděl.
"Co se stalo?" otočil se na sestru, "Provedl jsem mu něco?"
"Ale ne, vůbec," řekla Karin, usmála se a také kuchyň opustila.
A nechala chudáka Williama napospas svému osudu.

Uběhly další tři dny, po které se Erik Williamovi vyhýbal. A po většinu času se mu to dařilo.
A nejstaršího ze sourozenců Andersonových to mrzelo. Bolelo ho z toho srdce.
Karin to na něm viděla.
"Proč mu, Eriku, tak ubližuješ?" obořila se na svého mladšího bratra v den Williamových narozenin.
"Čím mu ubližuju?" zvedl hlavu od knížky.
"Tím jak se mu vyhýbáš," zavrčela dívka útočně.
"Já se mu nevyhýbám!" bránil se mladík.
"Nelži mi tu!" obořila se na něj.
"Já ti nelžu!" odsekl jí, "A není to tvoje starost!"
"Ale je to moje starost!" prskla Karin a vypadala, že se na bratra vrhne, "Takže mi to okamžitě vysyp!"
"No dobře! Jak chceš! Chystám Williamovi k narozeninám překvapení. A protože on na mě vždycky pozná, když mu něco tajím, snažím se mu vyhýbat," vysvětlil jí.
"Aha," hlesla překvapená dívka.
"A chtěl jsem tě poprosit, jestli bys neuvařila slavnostní večeři," dodal.
"Jo, jasně," dostala ze sebe stále konsternovaná dívka a vyrazila zpět do kuchyně.
Mladík se ušklíbl a dal se znovu do příprav.

Crrr…
"Já tam jdu!" zavolala Karin a ve své zelené zástěře došla ke dveřím a otevřela.
"Ahoj, Karin," usmála se vysoká žena.
"Ahoj, Katharine," oplatila úsměv plavovláska, naklonila se k příchozí a políbila ji na tvář.
"Koukám, že ještě vaříš," poznamenala při pohledu na ni.
"Bohužel mi nemá kdo pomoct," povzdechla si Karin, "William je oslavenec a Erik pro něj chystá nějaké překvapení."
"Překvapení?" povytáhla doktorka obočí, "Myslíš, že se k tomu odhodlá?"
"Doufám," pousmála se Karin, "Pomůžeš mi s vařením?"
"S radostí," odvětila Katharine, "Když už jsi mě pozvala."
Společně zašly do kuchyně.

"Všechno nejlepší k narozeninám, Williame!" zvolali Karin, Katharine a Erik, když hnědovlasý muž vstoupil do obýváku proměněného v provizorní jídelnu.
"A já už doufal, že jste zapomněli," zasmál se.
"V to nemá cenu doufat, Williame," odvětila mu Katharine, "Tvá sestra má paměť jako slon."
"Myslím si, že bychom mu už měli předat dárky," vložila se do toho Karin a jako první předala bratrovi dárek. Zlatý řetízek s přívěskem W.
Další předala dárek Katharine. Byla to nová kožená peněženka.
"Otevři si ho, až budeš sám," řekl Erik Williamovi do ucha, když mu jako poslední předával dárek. Následně mu vtiskl polibek a odtáhl se. Bratr ho ale jen tak nepustil. Znovu si ho přitáhl a prudce ho políbil.
"Chyběl jsi mi," zavrněl, když ho pustil. A Erik rudý jako rajče vyšuměl ke stolu.
Pustili se do jídla a probíhal veselý hovor. Ale William byl jako na trní. Byl velice zvědavý, co mu jeho "miláček" dal.
Večer uběhl rychle a Karin se rozhodla, že půjde s Katharine ještě na skleničku vína.
Bratři doma zůstali sami. Erik ale ihned vyčichl k sobě.
Williama to zamrzelo, ale přesto zašel také k sobě. Tam si rozbalil dárek od Erika a zůstal zírat.
Po chvíli skoro vyběhl z pokoje a vrazil k bratrovi. Ten překvapeně vstal a vcelku vyděšeně se ohlédl. Než stihl cokoliv říct nebo udělat, už ho William popadl a prudce políbil. Chudáček Erik nevěděl, která bije.
Když se od sebe odtáhli, vytáhl hnědovlásek z kapsy modře chlupaťoučká pouta.
"Pochopil jsem správně?" zašeptal.
Mladíček ho chvíli pozoroval a pak rozpačitě kývnul.
William se k němu naklonil a políbil ho na růžové rty. Mladík ho objal okolo krku a trochu polibek prohloubil.
Společně se svalili na postel a hnědovlásek se vyhoupl nad svého bratra. Líbal ho na ústa a později i na krk. Na okamžik se odtáhl a chopil se pout.
"Willi?" zašeptal Erik, snažíc se skrýt svou nervozitu. Marně.
Mladík se pousmál a políbil ho na čelo.
"To si necháme na jindy," poznamenal a jal se svlékat sebe i svého miláčka. Prohlížel si jej, když před ním zůstal, jak ho pán Bůh stvořil.
"Nezírej na mě tak," zabručel Erik a tváře mu zahořely červení.
"Pokaždé mě fascinuje, jak jsi nádherný," zašeptal na to jeho milenec a slabě se uchechtl, když černovlásek rozpačitě uhnul pohledem. Vášnivě ho políbil, aby zahnal všechny jeho rozpaky. Povedlo se. Sjel rty níž a věnoval náležitou péči milencovu krku, hrudi, bříšku a nakonec i klínu. Zde se zdržel nejdéle. Zapojil svůj jazyk.
"W-Willi," zasténal černovlásek a prohnul se v zádech, když jej bratr vzal celého do úst. Měl pocit, že praskne touhou. Zapletl prsty do jeho krátkých vlasů a co chvíli za ně zaškubal. A málem mu jich pár vytrhl, když jej začal sát.
S výkřikem vyvrcholil do jeho úst.
Zničeně se složil do peřin a ztěžka oddechoval.
"To byla rychlost," zašeptal hnědovlásek a políbil Erika za ucho.
"Promiň," vydechl, "Neudržel jsem se."
"To je v pořádku, miláčku," usmál se William a přejel rty po bratrově tváři. Přitom nenápadně zajel rukou k jeho zadečku. Pak mu ale něco došlo.
"Eriku?" ozval se.
"Hm?" zavrněl omámený černovlásek.
"Máme nějaké mazadlo?" zeptal se bez okolků.
"Co?" zamrkal mladík, ale pak to udělalo blik a on věděl, co po něm Willi chce, "Ehm... V šuplíku."
Zrudl, když jej milenec obdařil překvapeným pohledem.
"Tys to vážně plánoval," prohlásil nakonec a po rozpačitém kývnutí, políbil černovláska na rty, "Jsi moje zlatíčko."
"Připadám si jak idiot," zamumlal Erik jen tak mimochodem, ale začal batra líbat na vystavenou kůži na krku. Mezitím hnědovlásek vylovil z nočního stolku lahvičku s mazadlem.
"Vážně to chceš?" ujistil se, když ruku sesunul k jeho zadečku.
"Ano," promluvil po chvíli ticha mladík, "Chci, abychom byli konečně spolu."
William jen přikývl a pomalu do svého milence vsunul prst. Svaly se kolem vetřelce sevřely a Erik zvrátil hlavu. Jeho bratru neunikl bolestný výraz, a proto jej začal rukou uspokojovat.
Mladík zasténal.
Hnědovlásek opatrně připravoval Erika na svůj vpád do jeho těla. Pomalu přidal druhý i třetí prst.
"Mohu?" zeptal se nakonec.
"Ano, prosím," zašeptal černovlásek a zakňučel, když prsty zmizely. Brzy ale byly nahrazeny něčím mnohem větším.
"Kdyby to bolelo, řekni a já přestanu," řekl William a opatrně začal do mladík pronikat.
Erik zatnul zuby, protože jeho milenec byl přece jen větší než tři prsty.
Jakmile byl hnědovlásek v mladíkově těle až nadoraz, hlasitě zasténal.
"Nádhera," vydechl do bratrova ucha, když jej objalo teplo jeho těla.
Nakonec se opatrně pohnul a vyloudil tím z Erikových úst zasténání, když se otřel o jeho prostatu.
"Willi," zavzdychal, "Prosím."
A to prolomilo hradby. Hnědovlásek začal prudce přirážet do těsného těla pod sebou a Erik mu vycházel vstříc.
Netrvalo to dlouho a oba společně vyvrcholili. William se vyčerpaně zhroutil na postel a přitáhl si svého milence do náruče.
"Miluju tě," zašeptal mu do ucha.
"Já tebe taky," zazněla tlumená odpoveď.
Políbili se a usnuli v obětí.

PRÁSK!
"AUUU!! KTEREJ BLBEC SEM DAL TU KRABICI?!!"
William se s trhnutím probral a zvedl hlavu.
"Co se děje?" zeptal se sedícího Erika.
"Karin se vrátila domů," odvětil klidně a nechal se políbit na rty.
"Včerejší večer byl druhý nejkrásnější v mém životě," zašeptal.
"Jaký byl ten první?" tázavě se na něj zahleděl.
"Když jsi mi řekl, že mě miluješ," usmál se na něj a znovu ho políbil.
"Mohli byste skončit s těma orgiema a jít mi pomoct?!" přerušil je křik.
"Žádný orgie neprovozujeme!" zařval Erik nazpět.
"Nesnaž se lhát, poznám to!" houkla Karin, "A navíc vás vidim!"
"Jak to myslíš?" zeptal se nechápavě William.
"Visím vám tu na klice a před okem mám klíčovou dírku!" zněla rozčílená odpověď.
"Šmírák," sykl černovlásek.
"A dokonce u ní mám i ucho!" dodala hlasitě.
"Jdem jí pomoct," povzdechl si hnědovlásek.
"Ale nejdříve se, prosím, oblečte!" zařvala dívka a pak se ozvala rána.
"Zřejmě se pustila kliky," pokrčil Erik rameny, když na něj jeho bratr nechápavě koukl.
Společně vyšli na chodby a vyjeveně se zahleděli na plavovlásku, která se válela před jejich dveřma.
"Co tu děláš?" optal se William.
"Opaluju se, co jinýho?" zeptala dívka ironicky, "A vy mi tu cloníte!"
Oba mladíci si svorně povzdechli a poté pomohli sestře na nohy.
"Tak co? Bolí tě něco?" zeptal se jí Erik.
"Ne," zavrtěla hlavou a pak se ušklíbla, "Ale divím se, že ty jsi se postavil!"
Erik zrudnul jako rajčátko a odvrátil pohled.
"Karin, netýrej mi ho," pousmál se William a objal černovláska kolem pasu. Ten se k němu otočil čelem a přitulil se k němu, při čemž schoval obličej v jeho rameni.
"No tak já jdu uvařit kafe," pokrčila rameny Karin a zmizela za dveřmi.
"V pořádku, zlatíčko?" zašeptal hnědovlásek mladíkovi do ucha.
"S tebou bude vždycky všechno v pořádku," odvětil Erik slabě a zvedl hlavu, "Miluju tě."
"Já tebe taky," usmál se William a políbil bratra na rty.
Karin se v kuchyni pro sebe usmála.
Konečně budou šťastní.

***

Tak a je to. Konečně tu máte to yaoi. Takže se zase mějte. *úklonka a zmizí*
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Aylen Aylen | 11. března 2010 v 12:02 | Reagovat

Kránej konec krásnýho cyklu :)

2 Gel-chan Gel-chan | 11. března 2010 v 21:21 | Reagovat

Moc se ti to povedlo Wwendí ^^. Ty jsi v povídkách tak .. tak nevyzpytatelná osoba - opravdu jsem někdy pochybovala o tom jak to skončí -> jsem mile překvapena.

3 Wierka Wierka | 12. března 2010 v 23:16 | Reagovat

parada :-D

4 Deny Deny | Web | 17. března 2010 v 20:56 | Reagovat

juuuuuuuuuu...bude bonusek?? bude bude bude?? :D...prosíííím s těma poutíčkama muhíí :D

5 Wendy A. Darling Wendy A. Darling | Web | 17. března 2010 v 21:39 | Reagovat

Koukám, že se to všem líbí. x) Děkuji.

[2]: Já bych je nemohla rozeštvat, by mě pak někteří zabili. xD

[4]: Mnom... Možná... xD

6 Gel-chan Gel-chan | Web | 19. března 2010 v 10:02 | Reagovat

[5]: Heheh.. a já se řadím mezi ty co by tě .. xD. ">::D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama