.

Praštěná láska: Kapitola II. - UMP = Univerzální měnič pohlaví

2. března 2010 v 20:20 | Wendy A. Darling |  Praštěná láska aneb Šílená sestřenka nastupuje
Tadá! *rozmáchne rukama, až se třískne o okení rám* Sakra... No nic, tak tu je další kapitola. Užij si to.


***

"Sakra! Jdu pozdě!" mudroval Neji a div neběžel, "A to kvůli té zatracené holce!"
Brzy opustil obydlenou část Konohy a dostal se až k travnaté kopci. I z velké dálky viděl vzrostlou sakuru, která na jeho vršku rostla. A pod ní stál Shikamaru a opíral se zády o kmen.
"Ahoj!" volal Neji a mával na Shiku. Ten odtrhl pohled od nebe a přesunul ho k Nejimu, který se k němu blížil.
"Nazdar," pozdravil ho nazpět Shika a zívl "Jdeš pozdě."
"Já vím. Zdrželi mě doma," řekl omluvně Neji. Shika jen kývl a usadil se na zem do trávy.
"A co se řešilo?" otázal se, při čemž si lehl.
"Přijela nějaká sestřenka. Jmenuje se Yoka," odvětil Neji a lehl si asi tak půl metru od Shiky.
"Aha," byla Shikova jediná reakce.
"Hanabi a Hinata jsou z ní na větvi. Příjde jim hezká a roztomilá," odfrkl si Neji.
"Tobě se líbí?" otočil Shika po chvilce ticha hlavu na svého společníka.
"Jak tě to prosímtě napadlo?" stočil k němu pohled Neji.
"Normálně o holkách nemluvíš," pokrčil Shika rameny.
"Je to příbuzná!" hájil se Neji.
"To přece nic neznamená," ušklíbl se Shika.
"Nedělej ze mě úchyla!" řekla nazlobeně Neji a posadil se.
"Já ho z tebe ani dělat nemusím," odvětil Shika a taky se posadil.
"Tsech!" ušklíbl se Neji a otočil se k Shikovi zády.
"Pán se nám urazil!" poškleboval se Shika.
"Zmlkněte, pane Chytrej!" zavrčel Neji.
"Ale no tak, pane Úchyláku! Přece si nebudete kazit sraz s kamarádem!" dloubl do Nejiho prstem Shikamaru.
"Jdu domů," odsekl Neji, vstal a vydal se pryč.
"Ale no tak! Pojď zpátky! Dělal jsem si legraci!" vyhrabal se na nohy Shikamaru. Nejiho ale okatě ignoroval a šel dál. Shika se pohnul vpřed a chytl Nejiho za zápěstí.
"Nech mě!" pokusil se vyprostit Neji, ale Shika ho pevně držel za zápěstí. Když se dál bránil, přimáčkl Shika kamaráda k sakuře.
"Pust mě!" zakňučel Neji.
"Ale no tak, nebuď jak malej!" domlouval mu Shika a tlačil do ke kmeni.
"Ty se chováš jak malý dítě!" zabručel Neji a zcela proti svému klidnému chování vyplázl jazyk. Shiku to vyvedlo z míry, ale nakonec se rozesmál a po chvíli se k němu Neji přidal jemným úsměvem.
"Tak pojď. Doprovodim tě," nabídl se Shika a pustil Nejiho. Ten kývnutím souhlasil a společně se pak vydali k Hyuuga sídlu.

Mezitím v Hyuuga sídle...

"Univerzální měnič pohlaví?" zeptali se unisono Hanabi a Hinata.
"Tak, tak. Stačí dvě kapky a z dívek se stávají chlapci a z chlapců dívky," usmála se hrdě Yoka.
"Nevěřím ti, to není možné!" zvolala Hanabi rozrušeně.
"Tak to vyzkoušíme," pokrčila Yoka rameny.
"Dobře! Co takhle na Nejim?" navrhla Hanabi.
"To bys neudělala! Je to náš bratranec!" zhrozila se Hinata.
"Zničil nám celej pokoj a ty se ho ještě zastáváš!" obořila se na svou sestru Hanabi.
"Já se ho nezastávám! Jen se nechci probudit s myší v posteli jako posledně!" bránila se Hinata.
"Tak uděláme to nebo ne?" zeptala se Yoka.
"To si piš že jo!" kývla Hanabi hlavou.
"Nemáte žádný pud sebezáchovy!" zalomila rukama Hinata, ale už nic nenamítala.
"A jak to do něj dostanem?" optala zeptala se Hanabi, kterou zcela správně napadlo, že se lektvar užívá vnitřně.
"Pije čaj?" zeptala se Yoka zamyšleně.
"Ano," řekla přesvědčeně Hinata.
"Perfektní! V tom případě je to snadné! Nakapem mu to do čaje! Kdo ho obvykle roznáší?" zeptala se Yoka.
"Od té doby, co Hanabi rozmlátila vzácný servis od pratetičky z Kamenné, už jenom já," odvětila Hinata a nehezky se na svou sestru podívala. Ta jen pokrčila rameny.
"Tak dneska ho budu roznášet já. Kdy se bude podávat?" zahleděla se tázavě na své sestřenky Yoka.
"Za 20 minut, měla by sis pospíšit," řekla Hinata.
"Tak běžte napřed. Já se převleču a vše připravim," a s tím je Yoka vypakovala ze svého pokoje.
"No tak jdem," řekla po minutě ticha Hanabi a I se sestrou seběhla dolů.

O půl hodiny později...

"Yoka není moc dochvilná, Riso," poznamenal Hiashi směr žena, která Yoku doprovodila. Ona zrzavá zelenoočka si mrzutě povzdechla a zvedla pohled k nebi, při čemž se její rty pohnuly v tichém šepotu "Pane Bože, za co mě tak trestáš."
"Myslíš, že to klapne?" naklonila se Hinata ke své sestře.
"V to doufám," odpověděla šeptem Hanabi.
"Omlouvám se za spoždění. Měla jsem ještě nějakou... Práci," ozvalo se od dvěří a pak se v nich objevila Yoka. Jak se ale za tu chvíli změnila. Prosté, tmavé oblečení skryté pod pláštěm vyměnila za tmavě modré šaty v pase přepásané růžovou mašlí. V rozouštěných vlasech měla zasunuto několik sponek ve tvaru kytiček. Boty neměla, byla bosa. A v rukou nesla podnos, na nichž stály šálečky s čajem. Každému jeden podala. A když podávala čaj Nejimu nenápadně na děvčata mrkla. Pak se také usadila a začala upíjet svého čaje. Brzy se rozběhl veselý hovor.
"Kdy to začne působit?" zeptala se Hanabi nenápadně své rudovlasé sestřenky. Ta jen pokrčila rameny a dál upíjela. Během večera se Neji stával stále unavenějším a zamlklejším.
"Je ti dobře, Neji?" ozvala se nakonec Yoka a všichni na Nejiho upřeli pohled.
"Moc ne," přiznal Neji.
"Měl by sis jít lehnout," navrhla Hinata slabým hlasem.
"Asi máš pravdu. Půjdu si lehnout," rozhodl se Neji, vrávoravě vstal a odpotácel.
"Začíná to fungovat," usoudila nakonec tlumeně Yoka.
Neji se mezitím vydrápal po schodech do svého pokoje. Zavřel za sebou dveře, ani se nepřevlékl a už ležel na své posteli. Zavřel oči a během chvilky usnul.

Mezitím...

"Neřekla si, že mu bude špatně!" zasyšela Hinata na Yoku, když společně sklízely šálky.
"Hele! Já to na nikom nikdy nezkoušela!" bránila se Yoka.
"A dokážeš ho pak proměnit zpět na chlapce?" zeptala se Hanabi.
"Je způsob, jak ho proměnit zpátky," odvětila poněkoud vyhýbavě Yoka.
"Jděte spát, děvčata. Já to douklidím," objevila se ve dveřích Risa a mile se usmála.
"Děkujeme," řekly všechny tři a hned se zdejchly.
"Ach ta dnešní mládež," povzdechla si a dala se do úklidu.
Dívky mezitím vyběhly až ke svým pokojům.
"Jsem zvědavá, jestli to skutečně funguje! Dobrou noc!" rozloučila se rychle Hanabi, neboť už se nemohla dočkat rána.
"Doufám, že nás Neji nezabije. Dobrou," rozloučila se Hinata.
"To já taky," zamumlala Yoka a zmizela ve svém pokoji. Na kterou z vět odpovídala, se nejspíš nikdy nedozvíme.

***

Nu co? Jaké to bylo? *škleb* Vím, že je to průhledný jak čistá voda, ale já to psala hlavně pro pobavení.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 momonika momonika | Web | 2. března 2010 v 22:28 | Reagovat

dobré, niečo mi už dochádza, ale či správne :D teším sa na ďalší diel :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama