.

O mně

Wendy A. darling nemá ráda nedokončený kapitolovky aneb smutný konce nebrat!

7. února 2010 v 11:25 | Wendy A. Darling
*sedí v křesílku* Možná tě zajmá, proč mám takovou averzi k nedokončeným povídkám. Je to jednoduché. *mávne ručkou* Nevím totiž, jak skončí. Co když skončí špatně? A proto vždy čekám na konec, abych si ho nejdřív mohla přečíst, a pak se vrátit k ději. A když zjistím, že má smutný konec a nebo že se v ní objevuje znásilnění, smrt a podbné věci, nečtu ji. Víte, držím se svého motta, které zní:

"Smutnejch událostí a konců je v reálném světě dost, tak proč o nich číst i v povídkách?"

Může to znít divně, ale mě už nepředěláte. Proto se všem předem omlouvám, když nebudu číst vaše povídky. Prostě smutný události a konce nebrat! *puf a je pryč*

Wendy A. Darling má narozeniny aneb lidi si na mě nějak záhadně pamatují!

2. února 2010 v 9:01 | Wendy A. Darling
Tak, tak. Dneska nastal slavný den a já mám již několikáté narozeniny. Už jsem dostala několik kytic a dárek zatím jen jeden. Ale nijak mi to nevadí. Jsem zvyklá. Ale zatím mě za dnešek nic dobrého nepotkalo. Nultá hodina, zkoušení, pětka, zkažená soutěž. Ale já to přežiju, jako vždy. *povzdechne si, pak zamává a rozplyne se*

Wendy Darling už zase blázní aneb druhé jméno jen tak každej nemá

14. ledna 2010 v 12:18 | Wendy A. Darling
Zdravím tě! *pokýve hlavou ze svého tmavě modrého křesla* No tak jsem se konečně rozhodla. Už dlouho přemýšlím o druhém jméně. A už jsem ho vymyslela! Akira... Krásné a hodící se jméno, které mi už dávno uhranulo. Takže mé celé jméno je nyní:

Wendy Akira Darling

Takže toto je můj první článek podepsán jako Wendy A. Darling. A nyní se zase loučím. *rozplyne se*

Wendy Darling je smutná aneb všechno se to na mě valí

16. prosince 2009 v 9:47 | Wendy Darling
*sedí ve svém křesle, v jedné ruce sklenici vína, v druhé nožík, s kterým si hraje* Zdravím tě. *zahučí zničeně* Připadám si tu zbytečná. Všechno se na mě valí. Ve škole mám problémy, doma se kvůli mně hádaj. Říkám si, zda má tenhle život cenu. *povzdech* Nejradši bych to skončila...

Wendy Darling je zmatená aneb Co se všechno stalo?

14. listopadu 2009 v 20:08 | Wendy Darling
Ahoj, vítej v mém pokoji. Po dlouhé době jsem tu. *usměje se* Zřejmě by tě zajímalo, co všechno se stalo. No vezmu to zkrátka. Jen to nejdůležitější. Takže... Zamilovala jsem se. *všimne si překvapeného pohledu* K neuvěření, co? Wendy, zatracený snílek, prokleté srdce a zapřísáhla yaoistka, se zamilovala do muže! Mě samotnou to taky překapilo. Můžu ti říct, že to ale začlo jao vždy tím, že jsem ho párovala s klukem. *pokrčí rameny* Síla zvyku. No, ale je to jednostranné, takže se nerozrušuj. *mávne rukou* Dále jsem zjistila, že jsem považována za Freedmana (Pozn. autora: Pokud neznáš Host z Okinawi, zřejmě to nepochopíš). Už mám dva ghety a dva mazlíčky. Holt, je to těžký no. A dneska jsem zjistila, že jistá nejmenovaná dívka Miyuna, si mě dovolila podvést! A obzvlášť mě to dostalo, když mi ještě před týdnem zakazovala Denynku! Ts! Taková potupa! No ale vyřešilo se to. Odpustila jsem ji, ale za nějakou cenu (čti- vyždímám z ní vše, co se dá!). To je asi tak vše. No a jak se zdá, začíná mě zase chytat tvořivá. Uvidíme, co z toho vzejde. *usměje se a pak tě slušně vykáže z pokoje*

Wendy Darling dostala vynadáno aneb moje pocity = moje starost

10. října 2009 v 20:21 | Wendy Darling
*když vejdeš, vidíš ji sedět na stole v tureckém sedě* Oh, vítej. *zahledí se na tě* Rozhodla jsem se, že přestávám psát o sobě. To znamená, že už sem nebudu psát o svejch depkách, problémech a tak. Dnes mi bylo totiž velice razantně naznačeno, že ze sebe dělám neuvěřitelnou chudinku a že si pořád jen stěžuju. Budu se tedy řídit tímto doporučením a končím se sdělováním svých pocitů. Takže...

MOJE POCITY = MOJE VĚC

Děkuji za pozornost a měj se. *zas se ponoří do svých myšlenek*

Wendy Darling trpí aneb Mohla jsem si zlomit vaz. No a?

3. října 2009 v 21:12 | Wendy Darling
*sedí ve svém křesle a v jejím obličeji není znát žádná emoce* Málem jsem si zlomila vaz. Nebo jsem se o to aspoň pokusila. Proč? Rozčílila jsem se. Chtěla jsem strašně moc řvát, ale nechtěla jsem, aby si toho táta všimnul. Proto jsem se radši parkrát pořádně pěstí udeřila do šíje. Bohužel, vaz se mi nezlomil. Zřejmě nemám takovou sílu. Ať tak či onak, teď je mi pěkně špatně, ale na tom nesejde. *ušklíbne se* Holt pořád ne a ne umřít. Jednou se to ale povede. *vstane a přejde k oknu* Chci, aby už byl konec... Ale jsem moc velkej zbabělec. Ale řeknu vám jedno:

Můj život nemá cenu.
A pokud bych zemřela,
měli by všichni o starost míň.

A důvody, proč chci zemřít? Jsou jenom tři: škola, rodina a především MIYU.
Tak to je vše. Sbohem. *zmizí*

Wendy Darling je smutná aneb dollfie = nedosažitelný sen

27. září 2009 v 12:05 | Wendy Darling
Ach ano... *povzdechne si a choulí se ve svém tmavě modrém křesle* I Wendy Darling, zatracený snílek a prokleté srdce, miluje panenky. Jsou ztělesněním krásy, křehkosti, roztomilosti a dokonalosti... A mezi všemi panenkami vynikají dollfie... Tolik toužím jednu z nich mít a v tom je ten problém. *povzdechne si* I kdybych se na hlavu postavila, tak krásnou dollfii nikdy mít nebudu. Tyto panenky v Česku sehnat nelze a odjinud si objednávat nemůžu... Což znamená, že můj sen se nikdy nevyplní... *smutně si povzdechne a ještě víc se schoulí v křesílku* S tímhle přáním se můžu rozloučit... *zavře oči a schová tvář za svá kolena* Další nesplnitelný sen... *zašeptá a ponoř se do vlastních smutných myšlenek*

Wendy Darling jenom zírá aneb To jste to nemohli říct hned?!

25. září 2009 v 12:02 | Wendy Darling
*sedí ve svém křesílku a nenápadně si odkašle* Takže... Zistila jsem zajímavou věc. *vážně na tě hledí* Deny a Zuzy... Jsou moje spolažačky! Umlátit lopatou je málo! Sakra, to jste to nemohli říct hned??? Já tu pak jsem za totálního idiota! *rozzuřený výraz* Vážně bych vás neradši zabila, ale... S kým bych pak rozebírala o přestávkách yaoi... *zašklebí se* Ale můžu vám říct, že mě opravdu překvapilo, že nás z 16 jsou 3 yaoistky. Skoro čtvrtina. Zvláštní... *zamyslí se a úplně na tebe zapomene*

Wendy Darling zuří!

20. září 2009 v 13:34 | Wendy Darling
*když vejdeš, stojí u okna* To je nehoráznost. *jakmile tě spatří, probodne tě pohledem* Co tu chceš?! *zasyčí, ale nedá ti prostor k odpovědi* To je vlastně jedno! Poslouchej!

Wendy Darling chytala myšku aneb když nemá rozum kocour, musím ho mít já!

14. srpna 2009 v 13:23 | Wendy Darling
Ano, je to tak. Já, zatracený snílek a prokleté srdce, jsem musela chytat po obývacím pokoji myš. *povzdechne si* Holt jsem si našeho macíka nevšímala, a tak mi něco přinesl.

Zrození Wendy Darling

13. srpna 2009 v 13:09 | Wendy Darling
Vítej v mém pokoji. *sedí v tmavě modrém křesle u okna otočeném zády k tobě* Jsi tu zřejmě poprvé, co? Tak se tu rozhlédni. *odmlčí se* Víš, že dřív žádná Wendy Darling nebyla? *promluví po dlouhé chvíli ticha* Není to tak dávno, co jsem se zrodila. Patřím jedné dívce, které se rozpůlila duše. *vezme do ruky sklenici s rudým vínem a upije* Pokud chceš slyšet můj příběh z jejího pohledu, tak poslouchej.
 
 

Reklama